ROZHODČÍ ŘÍZENÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH SPORECH. PROČ DO TOHO JÍT? | Advokátní kancelář Praha 1 | Macek Legal | právní služby & advokát

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ V PRACOVNĚPRÁVNÍCH SPORECH. PROČ DO TOHO JÍT?

Rozhodčí řízení je mimosoudní způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Nespornou výhodou rozhodčího řízení je efektivita řešení majetkových sporů. Je to nejsnadnější a nejrychlejší cesta, jakou se věřitelé mohou dopracovat k exekučnímu titulu. Často se může stát, že je to cesta doprovázená i nižšími náklady než jsou ty, které provází občanské soudní řízení. Záleží však na částce, o kterou věřitelé žalují dlužníky. Obecně platí, že čím větší je suma, jež je předmětem žalobního nároku, tím více se vyplatí využít možnost rozhodčího řízení. Vezmeme-li si k úvaze sazebník stálého rozhodčího soudu při hospodářské a agrární komoře, vyplývá z něho, že právě řízení, jehož předmětem je řešení majetkových sporů, vychází lépe v případech, kdy žalovaná částka přesahuje 100 tis.

Rozhodčí řízení v pracovněprávních sporech představuje efektivnější možnost pro zaměstnavatele domoci se např. nároků vzniklých ze schodku svěřených prostředků vůči zaměstnanci. Takové řízení však nebude výhodné pouze pro zaměstnavatele, jak se socialističtí politici nejrůznějších barev mylně domnívají. Pro zaměstnance může totiž představovat mnohem rychlejší cestu, jak se domoci peněžitých nároků vůči zaměstnavateli. Trend je však bohužel takový, že se objevují snahy rozhodčí řízení v pracovněprávních sporech absolutně vyloučit. Častou námitkou je nerovné postavení zaměstnance a zaměstnavatele. To je námitka oprávněná, nicméně ne neřešitelná a postačilo by podřadit pracovněprávní spory pod spory spotřebitelské, jež jsou v zákoně o rozhodčím řízení upraveny se zřetelem k ochraně slabší smluvní strany.

Zákon o rozhodčím řízení v platném znění řešení pracovněprávních sporů výslovně neupravuje, ale ani nevylučuje. Je tudíž možné uzavřít rozhodčí doložku k pracovní smlouvě nebo rozhodčí smlouvu jako takovou. Předmětem sporu však nemohou být věci statusové. Například není možné domáhat se určení platnosti či neplatnosti pracovní smlouvy. Naopak je možné domáhat se v rozhodčím řízení peněžitého plnění, tedy rozhodnutí ve věcech majetkových.  Příslušným rozhodčím soudem k řešení těchto sporů je stálý Rozhodčí soud při hospodářské a agrární komoře. Rozhodnutí sporu je ale možné, a v praxi hojně využívané, svěřit do působnosti rozhodce jmenovaného ad hoc, tedy ve věci samé. Rozhodčí řízení se pak řídí rozhodčím řádem, který je dostupný na stránkách stálého rozhodčího soudu při hospodářské a agrární komoře nebo je takový rozhodčí řád vypracován rozhodcem jmenovaným ad hoc. Řízení před rozhodcem je zásadně neveřejné a jednání probíhá v písemné nebo ústní formě. Pokud se strany nedohodli jinak, bude jednání ústní.

Problematickým místem je zmiňovaná ochrana slabší smluvní strany. Pro řízení ve spotřebitelských sporech platí pravidla reflektující postavení slabší smluvní strany, spotřebitele. Tato pravidla nestojí zvlášť, nýbrž jsou vtělena do zákona o rozhodčím řízení a chrání spotřebitele před zkracováním jeho práv a zaručují mu obdobné procesní postavení, jaké má garantované v občanském soudním řízení. Smluvní ujednání, jež jsou s těmito pravidly v rozporu, jsou neplatná. Následně je stiženo neplatností i rozhodnutí, které je vydané v řízení řídícím se podle těchto neplatných ujednání. Pro pracovněprávní spory zatím nejsou explicitně stanovena pravidla posilující postavení zaměstnance, nicméně lze do budoucna očekávat změnu úpravy v tomto směru a rozhodčí doložka (smlouva) sepsaná neprofesionálem může nakonec způsobit spíše komplikace.

Je třeba si uvědomit, že rozhodčí doložkou (smlouvou) smluvní strany definitivně vylučují možnost řešení sporu před soudem s výjimkou procesních pochybení.

 

Michael Kopecký

Paralegal at macek | legal

 

Napište nám