ODPOVĚDNOST PROVOZOVATELE PARKOVIŠTĚ ZA ŠKODU NA ZAPARKOVANÝCH VOZIDLECH | Advokátní kancelář Praha 1 | Macek Legal | právní služby & advokát

ODPOVĚDNOST PROVOZOVATELE PARKOVIŠTĚ ZA ŠKODU NA ZAPARKOVANÝCH VOZIDLECH

Již mnohokrát bylo probíráno v různých statích, že provozovatel činnosti, se kterou je zpravidla spojeno odkládání věcí (restaurace, fitness apod.), nese odpovědnost za poškození, ztrátu nebo zničení věcí, které si osoba na místě k tomu určeném odložila. Jak je to ale s vozidly zaparkovanými na placených parkovištích?

 

Jak shora uvedeno, dle § 2945 odst. 1 občanského zákoníku platí, že: „Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí a byla-li věc odložena na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se takové věci obvykle ukládají, nahradí provozovatel poškození, ztrátu nebo zničení věci tomu, kdo ji odložil, popřípadě vlastníku věci.“ Dále toto ustanovení také říká, že: „Stejně nahradí škodu provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.“ Uvedené znění snadno svádí k dojmu, že povinnost k náhradě škody má provozovatel jakéhokoli parkoviště, avšak opak je pravdou. Důležitým slovem je totiž „hlídaných“ garáží nebo zařízení podobného druhu, neboť pouze provozovatelé hlídaných garáží a parkovišť, tj. ti, kteří garantují jejich střežení, mají povinnost k náhradě škody na zaparkovaných automobilech. Není rozhodující, jakým způsobem jsou tato parkoviště hlídána, či zda vůbec hlídána skutečně jsou, zásadní je skutečnost, zda takovou službu provozovatel parkoviště nabízí a osoba parkující své vozidlo takové služby využije, přičemž k přijetí takové nabídky v drtivé většině případů bude postačovat fakt, že na takovém parkovišti dotyčná osoba zaparkuje. V případě, že však takovou službu provozovatel negarantuje, nejde o hlídané parkoviště a platba za parkovné přestavuje pouze plnění ze smlouvy o krátkodobém pronájmu parkovacího místa.

 

Zda se jedná či nejedná o hlídané parkoviště, bude záležet na tom, jestli může osoba mající rozum průměrného člověka s přihlédnutím ke všem okolnostem usuzovat, že taková služba je parkovištěm nabízena. Nejvyšší soud ČR při tom ve svém rozhodnutí ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 25 Cdo 5758/2015, konstatoval, že parkoviště označené značkou P+R, které je celé ohraničeno plotem, přičemž vjezd a odjezd je zajištěn závorovým systémem a nachází se zde mobilní buňka, není hlídaným parkovištěm ve smyslu § 2945 občanského zákoníku, neboť oplocení spolu se systémem automatických závor napojených na výběrný systém má sice určité ochranné prvky, slouží především tomu, aby zabránilo odjezdu bez zaplacení parkovného, případně libovolnému vstupu osob na parkovací plochu, nikoliv již tomu, aby zabránilo odcizení vozidla. Na druhou stranu však nutno poznamenat, že je třeba okolnosti posuzovat případ od případu a pakliže jsou dány důvody, na základě nichž se i průměrná osoba může domnívat, že se jedná o hlídané parkoviště, tj. zejména v případě, kdy provozovatel proklamuje, že jde o hlídané parkoviště, pak je provozovatel parkoviště za škodu na vozidlech odpovědný a této odpovědnosti se jednostranným prohlášením, že za škodu neodpovídá, nemůže zprostit.

 

Pokud se zaparkované vozidlo přeci jen nacházelo na hlídaném parkovišti a bylo poškozeno, odcizeno či zničeno, je třeba uplatnit náhradu škody do patnácti dnů ode dne, kdy se poškozený musel o škodě dozvědět.

 

Shrnuto tedy výše uvedené znamená, že provozovatel parkoviště se sice nemůže zprostit povinnosti nahradit škodu v případě, kdy nabízí službu hlídaného parkoviště, nicméně do nabízení služby hlídání parkoviště jej nikdo nutit nemůže a pokud parkoviště neprovozuje jako hlídané, a je to zřejmé i ze všech okolností, pak za škodu neodpovídá.

 

Vít Hruška

advokátní koncipient at macek I legal

www.maceklegal.cz

 

Napište nám